Bonitace bez legrace

Bonitace je údělem každého majitele, který se rozhodne chovat psa čistokrevného a nadále se "papírově" rozmnožujícího. Bonitace následuje po několika předepsaných a nutných výstavách, kde ohodnotí Vašeho mazlíka především po exteriérové stránce. Jsou majitelé, kteří milují předvádění svých mazlíků (a přiznejme, že někteří též předvedení své). Pak jsou majitelé, kteří berou tuto úlitbu kynologickým organizacím jako nutné zlo. K těm patřím já a někteří psi. Také můj první pes, coton Coral de Meer, zvaný Kolda. Pocházejíc z prominentního vrhu měl všechny předpoklady dobýt svět výstav. Před předvedením v tzv. kruhu se promenoval s hlavou hrdě vztyčenou, ocas nesl vznosně jak prezidentskou standardu. Očka mu blýskala a srst poletovala jak bavlníkové chmýří. Po předvolání do kruhu se stalo cosi, co donutilo zahraniční rozhodčí k nekorektnosti prvního řádu. Po té, co se můj pes celý shrbil, svěsil ocas a vydal se loudavou a navíc mimochodnou chůzí s unaveným a llhostejným výrazem v psí tváři okolo kruhu, ke mně přistoupila a s tváří zračící opravdový zájem se zeptala: "Proč sem s ním chodíte? Vždyť ho to nebaví!"

Takové bylo moje první setkání se světem psích výstav. Není asi divu, že další nutné akce jsem absolvovala se všemi psy jako skeptik. Což se ukázalo jako výhodné zvlášť s naší Ellis. Cestou na svod štěňat sebe a nás poblinkala  dvě minuty jízdy od cíle. Na klubové výstavě skočila do rybníka. Na bonitaci jsem tedy očekávala další zábavnou historku, kterou budu bavit známé. Nestalo se. Zkoušky povahy zvládla na jedničku. Aportovala, nebála se, poslouchala jak hodinky. Nechala si prohlédnout zoubky, ochmatávat se od cizích lidí. V čase mezi jednotlivými zkouškami si hrála s jinými pejsky a ani do blízkého rybníka se nepokusila zabrouzdat.

Ale zádrhel se přeci jen našel. Na posuzování exteriéru se dostavila  sama hlavní rozhodčí. Nad absourditou následujícího rozhovoru mezí ní a exteriérovým rozhodčím jsem žasla.

Ona: "Zapište vady - znaky nezřetelně ohraničené, spona mezi očima, oční okruží"

On: "Ano, ale je to ve standartu"

Ona: "Ale mně se to nelíbí."

On. "Ale podle standartu to může být."

Ona: "Ano, ale mně se to nelíbí."

Pro úplnost dodávám, že ona dáma chová psi téměř celé černé, pouze s malými skvrnkami nad obočím.

Co dodat - povaha lidská je občas zákeřná. A mně se to nelíbí.