Každý začátek je těžký, některé jsou těžší

Poučení první: když vám chovatel řekne, ať necháváte psa  v boudě venku od první chvíle, udělejte to. Nenechte se dojmout. Nemyslete si, že ho vystěhujete později...za týden...za měsíc...až bude venku tepleji...až mu bude alespoň půl roku. Nevystěhujete. Pokud nebude chtít. A on nebude.

Poučení druhé: je-li štěně v bytě, čůrá v bytě. Smiřte se s tím. Můžete s ním trávit hodiny venku, tam ale ovládá svůj močový měchýř ukázkově. Neukápne ani kapka. Zato doma, v teplíčku, tam to teče co patnáct minut. Znám případ, ve kterém novopečená majitelka ovčáčka naplánovala celé rodině celonoční služby po hodinách. Výsledkem snažení byl Pavlovův podmínění reflex u celé rodiny. Se zvukem drnčícího budíku se pes v chodbě vyčůral a ostatní se v polospánku vydávali do koupelny pro hadr. Pes už dávno lehává ve venkovní boudě, ale cesta pro hadr po každém zazvonění budíku u rodiny přetrvává.

Poučení třetí: pořiďte si dveřní kouli místo kliky. První věc, kterou se bezpečně větší pes naučí, je otevřít si dveře do domu. A zásadně nezavírá.

Poučení čtvrté: sázíte-li květiny, plejete jahody, podestýláte králíkům, věšíte prádlo a  vaše milé štěňátko se tváří, že ho to vůbec, ale vůbec nezajímá? Při očním kontaktu odvrací hlavu a unuděně zívá? Buďte ve střehu! Při nejbližší příležitosti vám vyryje sazeničky, překousne kmínek stromku a v jahodách vyhrabe díru velikosti Macochy. Prádlo budete hledat po všech koutech a budete mít veliké štěstí, pokud se vám podaří pochytat králíky živé.

Poučení páté: nařídil vám doktor omezit kofein a cigaretku? Ideálně si pořiďte chodského psa. Garantuji vám, že už si kafe s cigárem v jeho přítomnosti nikdy v klidu nevychutnáte.