Chyť to!

Spousta majitelů psů miluje procházky v přírodě. Bory šumí, voda hučí, slunko svítí, všude kvítí a uprostřed té srdce plnící nádhery Vy a Váš Úžasný Pes. Statný vlčák se ladně pohybuje lučinou, labrador dovádí v potoce, malá čivavka vyleze na vysoký krtinec aby měla nečekaný a otevřený výhled. Domů se vracíte příjemně unaveni a zároveň nabiti novou životní energií. A nebo taky ne.

Uprostřed té přírody, plné pachů a lákadel si mozek vašeho miláčka bezpečně vybaví vzpomínky divokých předků. Propadne jejich kouzlu a naprosto zazdí vaše příkazy a povely. Labrador se odvážně vrhne do hlubin jezera mezi hejno divokých kachen a pádluje od vás jak zběsilý. Netuší, že se hroutíte strachem z jeho možného utonutí a i kdyby - je mu to fuk. Každá voňavá stopa přivede vašeho teriéra do vytržení, ve kterém vás nechá sedět půl hodiny na pařezu, než se milostivě vrátí po vlastní stopě z neprostupného křoviska. A zkuste ukázat většině psů zajíčka ve své jamce. Pěkně se proběhnete a vaše hlasivky budou vyžadovat akutní návštěvu laryngologie.

Také existují psi zákeřní. Hodní, poslušní, při vycházce se od vás nehnou, nosí si šišku, vesele poskakují kolem vás. A jak tak jdete, najednou se vás zmocní podivný pocit. Zmizel. Během tří sekund. Nehne se travička, větvička, žádný zvuk, ptáci ztichnou. Jako kdyby s vámi nikdy žádný pes nebyl. Marně voláte, pískáte, nevíte na kterou stranu se vydat. Pobíháte po cestě vyděšeně sem a tam. Nic. Pomalu se vás zmocňuje panika. Právě když vytáhnete mobil, abyste dal tu strašnou zprávu vědět domů a zmobilizoval děti a partnera, na cestě za vámi se cosi  ozve. Otočíte se a vidíte přibíhat svého psa. Na první pohled vás zarazí jeho chování. Běží rychle, shrbeně, uši sklopené, ocas stažený, v očích hrůzu. Nefanděte si, není to výraz kajícníka. Raději vyhledejte cokoliv, na co si můžete dovolit vylézt. S vysokou vpravděpodobností se co nevidět za vašim psem vynoří jeho pronásledovatel. A věřte, že setkání z rozlíceným divokým prasetem, nakrknutým srncem, nebo ochranářskou laní nemusí být nejpříjemnější zážitek dne. Německý ovčák mé kamarádky uvedl svou rodinu do podobných nesnází několikrát. Naše Élis doposud přivedla jen toho srnce. Chtěla bych být při tom, když si pronásledovaný srnec uvědomil, že není loven. Že se stal jen zábavou magorské čuby. A kdy se z pronásledovaného stal pronásledovatel. Měli byste vidět jeho výraz, když si uvědomil že se ten zbabělý čokl schoval za člověka. Zastavil se.  Dlouze se mi díval do očí a zřetelně zvažoval další akci. Po vyhodnocení situace důstojným krokem odkráčel do houští. Pán džungle.